V úterý 22. července 2025 na 16. schůzi Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR vystoupil k senátnímu tisku č. 160 prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík (i za účasti prvního viceprezidenta Milana Bláhy a ředitele Martina Dvořáka). Tento tisk (předtím v Poslanecké sněmovně projednáván a schválen jako sněmovní tisk č. 783) obsahoval mimo jiné ztrojnásobení limitů pro povinný audit účetních závěrek. Ve svém krátkém vystoupení se prezident Ladislav Mejzlík snažil upozornit členy výboru na celospolečenské negativní dopady takového navýšení, a to těmito skutečnostmi:

1. povinného auditu se zprostí zhruba polovina účetních jednotek (cca z 20 tis. na 10 tis. povinně auditovaných účetních jednotek) s úhrnnou hodnotou obratu kolem 3 bilionů Kč,
2. vznikne zde větší riziko hospodářské kriminality, daňových úniků, praní špinavých peněz a dotačních podvodů,
3. dojde ke zhoršení ochrany věřitelů v případě insolvence,
4. radikálně se sníží důvěryhodnost účetních závěrek pro jejich uživatele,
5. ČR se takto významným navýšením limitů (vztaženo k trojnásobnému navýšení úrovně obratu účetní jednotky z 80 mil. Kč na 240 mil. Kč) posune ze 17. místa mezi členskými státy EU na 4. místo, což neodpovídá jejímu podnikatelskému prostředí.

V konečném důsledku budou všechny uvedené body znamenat přesun zdánlivě uspořených nákladů na straně neauditovaných firem na celou společnost. Z celospolečenského hlediska tak fakticky k žádné úspoře nedojde, což prokazují zkušenosti ze zemí, které si snížením limitů a následně vrácením k původním vyšším limitům již prošly, jako je například Švédsko, Dánsko a Itálie.

Ladislav Mejzlík zdůraznil, že statutární auditor pracuje ve veřejném zájmu pro stát, kdy kontroluje povinnosti firem, které byly uloženy právními předpisy a nyní dosah této kontroly, resp. auditu, projednávaný návrh podstatně redukuje. Senátory však zmíněné argumenty nepřesvědčily.

Po ukončení rozpravy se přistoupilo k hlasování. Všichni členové výboru jednohlasně senátní tisk č. 160 podpořili a postoupili jej na 13. schůzi Senátu, se souhlasným doporučením na jeho schválení. Tento tisk paralelně projednal i Ústavně-právní výbor Senátu PČR, který jej taktéž podpořil. Následující den tak v rámci schůze Senátu přítomní senátoři návrh novely zákona o účetnictví jednomyslně schválili. Novela pak putovala k podpisu prezidentovi ČR, který tak učinil 21. srpna 2025.

Dne 2. září 2025 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 316/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, neboli novela zákona o účetnictví. Ta nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Domníváme se, že je to výsledek neznalosti toho, jakou hodnotu auditoři pro širokou společnost vytváří, kterou má být důvěra v podnikatelské prostředí.

Komora auditorů zahájila intenzivní přípravy dlouhodobé osvětové kampaně a externí komunikace, abychom přesvědčovali veřejnost vč. politiků o důležitosti naší profese. Jde však o dlouhodobý a kontinuální proces, který nepřinese výsledky v krátkém časovém horizontu.