Úvod do problematiky ESAP
Evropský kapitálový trh prochází významnou digitální transformací, jejíž stěžejní součástí je projekt Evropského jednotného přístupového místa (ESAP). Jedná se o systém představující centralizovanou digitální platformu, která by měla zajistit bezplatný, strukturovaný a sjednocený přístup k veřejným finančním i nefinančním informacím o společnostech napříč celou Evropskou unií.
Aktuální stav implementace v ČR a EU
Základní legislativní rámec ESAP, tedy nařízení (EU) 2023/2859, byl v Úředním věstníku EU zveřejněn v prosinci 2023 a jako přímo použitelný předpis EU vstoupil v platnost v lednu 2024. V červenci 2025 Evropská komise formálně přijala prováděcí technické standardy (ITS), které definují úkoly tzv. sběrných míst (collection bodies) a konkrétní parametry pro tok a formáty odevzdávaných dat. V České republice probíhá legislativní adaptace tohoto nařízení do tuzemského práva, a to zejména prostřednictvím zákona č. 317/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním Jednotného evropského přístupového místa (ESAP), přičemž role národních sběrných míst pro ESAP by v ČR měla připadnout především České národní bance, ale také Komoře auditorů ČR.

Harmonogram zavádění ESAP
Zavádění systému ESAP je naplánováno v postupných krocích, které zajistí strukturovanou integraci různých legislativních požadavků do platformy. Do první fáze systému ESAP, pro kterou bude zahájen sběr dat v červenci 2026, budou jako první zahrnuty následující klíčové předpisy:
- Nařízení o prospektu (Prospectus Regulation) – Nařízení (EU) 2017/1129, které upravuje prospekty zveřejňované při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu.
- Nařízení o prodeji na krátko (Short Selling Regulation) – Nařízení (EU) č. 236/2012, které upravuje prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání.
- Směrnice o transparentnosti (Transparency Directive) – Směrnice 2004/109/ES, která harmonizuje požadavky na transparentnost informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Celkově tak bude úvodní fáze systému pokrývat dvě evropská nařízení a jednu směrnici. Další široká vlna regulací a směrnic (včetně směrnice o účetnictví či směrnice CSRD) bude následovat až ve druhé fázi od ledna 2028.
Jednotlivé fáze implementace ESAP:
- Červenec 2026 (Fáze 1): bude zahájen sběr dat pro první fázi, která zahrnuje informace vyžadované směrnicí o transparentnosti, nařízením o prospektu a nařízením o prodeji na krátko.
- Červenec 2027 (Fáze 1.1): Zaznamenává nejzazší termín (tzv. go-live), do kterého musí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) platformu zprovoznit a zpřístupnit první nashromážděná data veřejnosti.
- Leden 2028 (Fáze 2): Začíná sběr a publikování druhé vlny dat. Tato fáze začlení do rámce ESAP informace z 9 nařízení (včetně SFDR, nařízení o zneužívání trhu MAR či PRIIPs) a 2 směrnic, kam patří především směrnice o účetnictví. Tímto krokem se pro veřejnost stanou přístupnými stěžejní finanční údaje a zprávy o udržitelnosti vykazované podle pravidel CSRD.
- Leden 2029 (Fáze 2.1): Evropská komise, v úzké spolupráci s orgánem ESMA, vypracuje a předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu (Review report), jejímž cílem bude posoudit implementaci, fungování a efektivitu systému ESAP.
- Leden 2030 (Fáze 3): Do systému bude začleněna široká škála informací vyžadovaných dalšími 8 nařízeními (např. MiCA, MiFIR, CRR, nařízení o auditu) a 12 směrnicemi (včetně MiFID, Solvency II či směrnice o auditu). Dostupné budou mimo jiné výroční zprávy o transparentnosti auditních společností a správní sankce uložené auditorům. Od 10. ledna 2030 budou moci na platformu ESAP začít poskytovat své informace i menší podniky a entity zcela dobrovolně.
- Leden 2031 (Fáze 4): Harmonogram počítá se završením plného spuštění platformy, kdy se do systému napojí roční prohlášení a zprávy vyžadované novou směrnicí o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD).
Dopady ESAP na auditorskou profesi v ČR
Pro auditory v ČR nepředstavuje tento projekt zásadní změnu obsahových povinností auditora a auditorské činnosti, přinese však změny v distribuci, sdílení a technologickém formátu zpracovávaných dat o auditorech a zejména pak auditovaných účetních závěrek klientů:
- Strojová čitelnost dat a metadata: reporty a zprávy (zejména k CSRD) bude nutné zpracovávat do ESAP vkládat ve strojově čitelných či extrahovatelných formátů (XBRL, Inline XBRL, XML) s odpovídajícími metadaty. Úkolem auditorů tak bude mimo jiné zajistit spolehlivost takto digitalizovaných informací.
- Zprávy o transparentnosti (PIE): od 10. ledna 2030 budou muset auditoři a auditorské společnosti, které provádějí audit subjektů veřejného zájmu (PIE), odevzdávat své roční zprávy o transparentnosti přímo určenému národnímu sběrnému místu.
- Identifikátor LEI: pro hladké odevzdávání a strojovou identifikaci v systému budou muset auditorské společnosti vystupující jako právnické osoby povinně disponovat identifikátorem právnické osoby (LEI).
- Zveřejňování sankcí a opatření: na platformě ESAP budou od ledna 2030 zpřístupněny také informace o správních sankcích a opatřeních uložených orgány dohledu nad auditem.
- KA ČR jako sběrné místo: Komora auditorů ČR bude v systému fungovat jako jedno z národních sběrných míst, což představuje pro komoru významný technologický posun a vyžádá si úpravy dosavadního informačního systému a způsobu sběru a zveřejňování údajů o auditorech.
- Rejstřík auditorů součást ESAP: zákonem č. 317/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa, byl novelizován také zákon o auditorech, do kterého byly vloženy § 12e až § 12g, které ukládají Komoře auditorů zpřístupnit v systému ESAP informace z rejstříku auditorů, a to ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/285927) a opatřit je vyžadovanými metadaty.
- Změna zákona o účetnictví: zákonem č. 317/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa, byl novelizován stávající zákon o účetnictví, do kterého byl vložen § 21f ukládající zpřístupnění dokumentů v jednotném evropském přístupovém místě (ESAP), a to ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/285950), nebo ve strojově čitelném formátu podle čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 a opatřt je vyžadovanými metadaty.
Ačkoliv klíčové požadavky pro účetní a auditory naběhnou v plné míře až v letech 2028 a 2030, přechod na datově orientované výkaznictví začíná mnohem dříve a auditoři by měli na postupující digitalizaci evropského prostoru a nové nároky na strojově čitelná data pamatovat již nyní.





