Přiměla jsi mne hlouběji se zamyslet nad konfirmacemi. Zejména nad požadavkem podržet si nad konfirmacemi kontrolu. Určení ověřované informace a výběr protistrany je jasný. Ale přemýšlím o požadavku podržet si kontrolu nad návrhem konfirmace, jejím odesláním a adresováním odpovědi auditorovi.
Co tím myslíš? Že bys toto neměl pod kontrolou?
Ano. Mám klienta, který si sám konfirmuje pohledávky s odběrateli. Když přijdu na finální audit, už má zpátky odpovědi od naprosté většiny odběratelů. Přijde mi hloupé nutit ho, aby mnou vybraným odběratelům posílal konfirmace podruhé.
Chápu. Uvažuješ tedy o tom, že bys použil konfirmace provedené klientem jako důkazní informace?
Ano. Nějakou vypovídací schopnost přece mají, ne?
Ano. Ale spolehlivost takové důkazní informace je mnohem menší. Nevíš, kterým odběratelům konfirmaci poslali. Nevíš, co přesně bylo obsahem konfirmační žádosti. Nevíš, zdali odpověď předložená klientem je autentická. Co když by nějaký odběratel nesouhlasil a klient by ti nesouhlasnou odpověď zatajil?
Chápu. To jsou přesně důvody, proč ISA standard vyžaduje, aby odeslání i přijímání konfirmací měl auditor pod kontrolou. Taková konfirmace má potom vysokou spolehlivost.
Ano. A pokud v rámci plánování dospěješ k názoru, že potřebuješ takto silné důkazní informace, potom musíš provést konfirmaci tak, abys ji měl pod kontrolou. Pokud bys používal klientovu konfirmaci, nebude to konfirmace dle standardu. Její spolehlivost bude výrazně nižší a musel bys obhájit, že ti takto slabší důkazní informace stačí.
Chápu. Možná když zůstatek pohledávek bude relativně malý a riziko nesprávnosti nízké, tak by to stačit mohlo. Ale uznávám, že to bude spíš zřídkavý případ. A nešlo by nějak zkombinovat klientovo ověřování s mým?
Jak to myslíš?
Klient rozesílá konfirmace odběratelům mailem. Takže mne může dát do kopie a požádat, aby odpověď též v kopii poslali mně. To by nestačilo?
Myslím, že ne. Nedozvíš se, pokud by nějaká žádost nebyla doručena z důvodu nesprávné adresy. Nemusíš obdržet kopii všech odpovědí. Pokud by ti takovou odpověď následně přeposlal klient, nevyloučíš, že s odpovědí mohlo být manipulováno.
Rozumím. Takže i tato varianta by nebyla konfirmací ve smyslu standardu. Tak pak mne napadá už jen varianta opačná. S klientem se domluvím, že mnou odeslané a obdržené konfirmace mu poskytnu v kopii pro jeho účely. A on sám si odkonfirmuje zbytek. Tím se vyhne dvojímu odesílání na jednoho odběratele.
To by myslím šlo. Prakticky to znamená, že klient musí počkat, až mu dáš svůj výběr. Ale pokud ti krátce po konci roku pošle saldokonto, ty mu obratem sdělíš tebou vybrané odběratele, můžete konfirmace rozjet.
Tak to se mi líbí. U většiny auditů je na to dostatek času.


