Ve čtvrtek 13. listopadu se konala v sídle Nejvyššího kontrolního úřadu tradiční konference českých auditorů. Sešli se zde auditoři statutární (KA ČR a RVDA), auditoři veřejných financí (NKÚ) a auditoři interní (ČIIA). A jak se již také stalo tradicí, přijeli i slovenští auditoři ze SKAU a NKÚ SR. A jak také v úvodním projevu prezidenta NKÚ SR Ľubomíra Andrassyho zaznělo, na Slovensku se naší konferencí inspirovali a na jaře založí podobnou tradici uspořádáním první společné auditorské konference.

Po úvodních slovech došlo na první odborné příspěvky. Nejdříve mluvil vrchní ředitel sekce Finanční řízení a audit na MF ČR Jiří Fojtík o tom, jak vyhodnocovat data, která sesbíraná data jsou správná a jak je dál zpracovávat, aby přinášela informace a hodnoty, se kterými se dá dále pracovat. Pokud se kontrola vnímá jako informace o tom, co má kontrolovaný subjekt zlepšit či opravit, nikoliv jako pouhá kritika, ocení takové zpracování dat obě strany, kontrolor i kontrolovaný

Následoval příspěvek prezidenta KA ČR Ladislava Mejzlíka, který ve své prezentaci hovořil o důvěře v data a o tom, jak kvalitní data a důvěra v ně snižuje náklady. „Žijeme v datovém a informačním zahlcení. To, že datům můžeme věřit, že je někdo nezávislý ověřil, je dnes nesmírně cenné. A důvěryhodnost dat vykazovaných v účetních závěrkách zajišťuje audit provedený statutárním auditorem“. Podle Ladislava Mejzlíka jsou dnes často produkována a zveřejňována chybná data nebo dokonce úmyslně nepravdivá data: „Manipulace s daty je novou oblastí kriminality. Na datech se učí umělá inteligence (AI), která pak může vadná data dále ‚recyklovat‘ v odpovědích na naše dotazy. Chybná data jsou pro rozhodování nebezpečnější než jejich absence“. Zároveň upozornil na blížící se zvýšení limitů pro povinný audit a na negativní důsledky tohoto rozhodnutí právě s ohledem na zvýšená rizika neověřených dat pro investory, věřitele, výběry daní, ale i hospodářskou kriminalitu, AML apod.

Po něm vystoupili David Procházka z VŠE v Praze a Luboš Rokos z NKÚ a společně představili studii Využívání účetních informací státu — společná zpráva NKÚ a FFÚ VŠE, která byla právě ve čtvrtek 13. listopadu publikována (viz tisková zpráva NKÚ). Podle autorů studie ministerstva data z účetnictví státu nevyužívají. K této studii je již na duben příštího roku naplánována konference o tom, co se stane, když se tato data začnou využívat. Situaci komentoval již ve svém úvodním slovu i prezident NKÚ Miloslav Kala. Zdůraznil, že NKÚ ve svých kontrolních závěrech přináší víc než dost kvalitních dat, avšak kontrolované instituce je nepoužívají k rozhodování.

V následující diskuzi padly zajímavé dotazy. Asi nejzajímavější byla otázka, kdo audituje konsolidovanou účetní závěrku ČR. Nebudeme vás napínat – nikdo.

Druhý blok příspěvků otevřel Jiří Diepold z RVDA, který mluvil o tom, jak AI mění audit. Nejdříve upozornil, že AI se rychle vyvíjí a je nutné sledovat probíhající inovace a změny, a také, že AI se stále hodně mýlí a je třeba výstupy ověřovat a kontrolovat. Zdůraznil, že je potřeba, aby práci AI potvrzoval člověk „Human in the Loop“. Dále mluvil o výběru správného AI modelu, doporučil, aby společnosti využívaly stejné postupy, jako když vybírají a zavádějí nový software.

Potom vystoupily interní auditorky Markéta Hruboňová a Lucie Blacká z Generali České pojišťovny. Vysvětlily, že auditoři v mezinárodní společnosti se musí řídit mezinárodními standardy, vnitřními regulemi, platnými pro celou mezinárodní organizaci i regulemi stanovenými ČNB a popsaly, jak takováto velká organizace pracuje s daty.

Po nich se ujal slova první viceprezident KA ČR Milan Bláha. Mluvil o tom, že pokud chce EU konkurovat USA, důvěra v data je nutná a audity, coby ověření těchto dat, nezbytné. Z pozice viceprezidenta Rady Accountancy Europe upozornil na trend v některých evropských státech. V některých zemích začínají do auditorských společností vstupovat velké mezinárodní fondy „private equity“. Menší auditorské firmy tím získávají prostředky na investice, například do AI, které jsou vysoké a zároveň se bez nich již společnosti neobejdou. Tím je však ohrožena nezávislost těchto společností. Accountancy Europe v první polovině prosince k tomuto tématu zveřejní zprávu.

S posledním příspěvkem vystoupil Martin Smetana z NKÚ. Jeho příspěvek se netýkal toho, jak data získat či ověřovat, mluvil o tom, jak tato data srozumitelně předat veřejnosti. Jeho myšlenka by se dala shrnout: čím méně, tím více. Popisoval a názorně ukazoval, jak může mnoho dat zahltit pozornost čtenáře tak, že se hlavní myšlenka vytratí. Upozorňoval na možnost, že se data dají vnořovat (rozklikávat) a kdo podrobná data chce, může se k nim dostat. Jako velkou výhodu zdůraznil, že pokud jsou data publikována jednoduše a srozumitelně, média je přebírají v nezměněné podobě a nedochází tak k nezáměrnému zkreslování či nepřesnostem.

Diskutující se shodli, že data musejí být důvěryhodná a ověřená a chybná data jsou pro rozhodování nebezpečnější než jejich absence.

Prezentace a fotografie z konference jsou ke stažení na stránkách NKÚ.