Rádi bychom vám představili nového ředitele KA ČR Martina Dvořáka, a to alespoň prostřednictvím rozhovoru, který s ním vedl prezident komory Ladislav Mejzlík.

Ředitelem KA ČR jste už několik měsíců. Seznámil jste se tedy s komorou a jejím fungování. Jaké změny plánujete v nejbližší době? Odpovídají tomu, co jste si představoval, když jste pozici přijal?

Na úvod bych rád řekl, že sám mám auditorské oprávnění a v auditní sféře se pohybuji již 10 let. Proto si troufám říci, že o řadě věcí jsem měl poměrně jasnou představu, neboť při absolvování zkouškového systému jsem celou řadou procesů komory prošel. Na druhou stranu existuje i spousta agend a procesů, o kterých jsem neměl ani ponětí, dokud jsem se nedostal „dovnitř“ komory. Ale zpět k dotazu. Já vnímám komoru jako jakousi servisní organizaci, která má být za prvé efektivní podporou voleným orgánům a za druhé být profesionální oporou a zastáncem celé auditorské obce. Před komorou stojí výzvy, které by ji přetavily v moderní organizaci, a já mám rozhodně v plánu tento směr podpořit a udržet i nadále. Nyní pracujeme na tom, aby web komory dostal moderní podobu a byl responzivní, což uvítají všichni ti, co v dnešní rychlé době vyřizují agendu převážně přes mobilní telefony. Osvědčuje se i moderní systém online testů a školení, který šetří prostředky i čas všem účastníkům. Nejvíce se lze s tímto systémem nyní setkat na školeních v oblasti ESG, protože se tato agenda dotýká auditorů plošně. Jsem přesvědčen, že v tomto ohledu komora veškeré přípravy a samotnou realizaci zvládá velmi dobře.

Jakou vizi máte pro komoru do budoucna?

Rozhodně budu pracovat na tom, aby komora byla moderní organizací, která bude efektivní podporou volených orgánů i samotných auditorů a celé auditorské obce. Mám-li předchozí větu přeložit, je třeba vizi a návazné úkoly rozdělit do dvou větví – vize směrem dovnitř komory a vize směrem ven. Směrem dovnitř je to rozhodně větší digitalizace a automatizace, aby procesy, které komora obsluhuje a kterých neustále přibývá, byly zajištěny efektivněji.

Co se týká vize a úkolů směrem ven, chystáme se kupříkladu větší měrou oslovovat studenty VŠ a také se více zaměřovat a komunikovat s asistenty auditora, aby se cítili být součástí auditorské profese, protože já je tak rozhodně vnímám, a věřím, že i samotná komora.

Také se zaměřím na to, aby komora šířila osvětu o této důležité a prospěšné profesi, aby se více angažovala ve veřejných diskuzích a celkově byla více vidět a slyšet. Už jen aktuální návrh na zvýšení limitů pro povinný audit názorně ukazuje, proč je důležité povědomí veřejnosti o tom, co vlastně audit znamená a proč ho potřebujeme. Je to však kontinuální proces, ale věřím, že užší spoluprací mezi komorou a samotnými auditory toho můžeme dosáhnout.

Nakolik ve své současné roli stavíte na svých předchozích pracovních zkušenostech?

Tak samozřejmě hodně čerpám z toho, že jsem auditor. Mám, myslím, dobrou představu o tom, co členové od komory očekávají a co je trápí. Zároveň mám velmi barvité a různorodé zkušenosti z veřejného sektoru – konkrétně z Národního divadla. Řekl bych, že to mi dodává pevnější půdu pod nohama, neboť povaha činnosti komory do jisté míry koresponduje právě s rolí veřejného sektoru. Být ředitelem samosprávné profesní organizace, která pokrývá činnost tak regulované profese, je pro mě mimořádnou výzvou a těším se na ni.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.