Dne 19. března 2025 proběhla 58. schůze rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V rámci třetího projednávaného bodu rozpočtový výbor projednával sněmovní tisk č. 783, který mimo jiné obsahoval i pozměňovací návrh poslance Vojtěcha Munzara za ODS na zvýšení limitů pro povinný audit na trojnásobek, tedy u aktiv netto zvýšení ze 40 mil. Kč na 120 mil. Kč a u obratu zvýšení z 80 mil. Kč na 240 mil. Kč.
Tento pozměňovací návrh byl předložen až v závěru lhůty pro jeho možné podání, a to dne 12. března 2025. Přestože trojnásobné navýšení limitů pro povinný audit bylo diskutováno již s přípravou zcela nového zákona o účetnictví, o tomto pozměňovacím návrhu, který má limity upravovat ve zrychleném režimu s předpokládanou účinností od 1. ledna 2026, se Komora auditorů ČR dozvěděla na základě své iniciativy až s jeho podáním na program schůze rozpočtového výboru. Protože tato změna v případě jejího schválení bude mít zcela zásadní dopad na počet povinně prováděných auditů, jednání rozpočtového výboru se zúčastnilo celé prezidium a ředitel KA ČR. Prezident komory Ladislav Mejzlík v rámci diskuse seznámil členy rozpočtového výboru se stanoviskem KA ČR, které shrnuje potenciální negativní důsledky zvýšení limitů a zdůrazňoval společenskou nebezpečnost takového návrhu, přičemž uvedl konkrétní argumenty:
- redukce počtu povinných auditů není snížení administrativní zátěže, ale je to redukce povinnosti kontroly,
- audit neslouží primárně svému objednateli, ale třetím stranám, a proto je také zpráva auditora veřejná (a zveřejněna v obchodním rejstříku) a audit je prováděn ve veřejném zájmu,
- třetích stran je celá řada, počínaje bankami, finanční správou, poskytovateli dotací až po zaměstnance, odbory, dodavatele a minoritní akcionáře, a těch se „skloňované“ snížení administrativní zátěže týkat nebude,
- auditor kromě ověření účetní závěrky v roli povinné osoby řeší i AML, snížení počtu subjektů s povinným auditem nebude dobrým signálem pro blížící se kontrolu efektivity systému AML v ČR, která proběhne na jaře 2026 ze strany evropských hodnotitelů MONEYVAL, kdy hrozí zhoršení ratingu ČR v případě vydané negativní zprávy,
- auditor kontroluje i další oblasti, jako insolvence či ukládání dokumentů do obchodního rejstříku,
- počet povinně auditovaných subjektů se sníží o cca 10 tisíc s odhadovanou hodnotou obratu až 3 biliony Kč.
Po sdělených argumentech kontroval poslanec Vojtěch Munzar tím, že chápe situaci tak, že čím více subjektů bude mít povinný audit, tím víc práce pro auditory, a že je vhodné, aby si určil trh sám, zda audit malých účetních jednotek potřebuje, či nikoliv – tedy, že by nechal na dobrovolném uvážení účetních jednotek, zda si audit objednají, či nikoliv. V další vedené rozpravě byla zmíněna informace, že současné limity pro povinný audit jsou v zákoně o účetnictví již od roku 2002, tedy po více než 20 let se nevalorizovaly. Ladislav Mejzlík uznal, že by k určité valorizaci dojít mělo, ale nikoliv k tak zásadní (tj. navrhované navýšení o 200 %). Opíral se totiž o informaci vyřčenou během diskuse, že kumulovaná inflace od roku 2002 činí zhruba 100 %.
V závěru diskuse se poslankyně Alena Schillerová dotázala přítomného vrchního ředitele Stanislava Kouby na jeho odborný názor. Ten zmínil, že k tomuto bodu bylo vyjádřeno kladné stanovisko MF ČR, neboť toto navýšení bylo součástí již diskutovaného nového zákona o účetnictví. Zároveň dodal, že navrhovaná změna posunuje limity pro povinný audit na úroveň, která přesně odpovídá evropským požadavkům, přičemž MF ČR neočekává žádné skokové snížení počtu auditů bezprostředně po 1. lednu 2026, neboť během roku 2026 budou dobíhat audity za rok 2025. K dopadům v kontextu delšího časového horizontu se však již nevyjádřil.
Po diskusi se přešlo k hlasování. Všichni přítomní členové rozpočtového výboru jednohlasně hlasovali pro přijetí pozměňovacího návrhu v poměru 19:0. Bylo tedy schváleno usnesení, že rozpočtový výbor doporučuje poslanecké sněmovně hlasovat pro tento pozměňovací návrh.
V rámci tohoto projednávaného bodu (tj. sněmovního tisku č. 783) byly projednány i další poslanecké pozměňovací návrhy, které se týkají ESG – konkrétně požadavků na kvalifikaci auditorů v oblasti ESG, kdy se pro účely vydání auditorského oprávnění nově nevyžaduje praxe v oblasti udržitelnosti (ta bude vyžadována pouze v případě, kdy dotčený auditor bude chtít ověřovat zprávy o udržitelnosti).
