Ve dnech 28. a 29. května 2025 se opět po roce setkali zástupci komor auditorů zemí Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Tentokrát se organizace celé akce zhostili kolegové z Polské komory auditorů (Polska Izba Biegłych Rewidentów – PIBR). Za Komoru auditorů ČR se setkání ve Varšavě zúčastnili člen výkonného výboru Michal Šindelář a ředitel Martin Dvořák. Mezi významnými hosty byl prezident Accountancy Europe Jens Poll a zástupkyně IFAC pro Střední Evropu Sarah Gagnon. Program jednání byl velmi široký.

Po úvodním přivítání ze strany prezidenta PIBR Kamila Jesionowského se přistoupilo k pracovnímu jednání. Jako první vystoupil prezident Accountancy Europe, který se zaměřil především na aktuální dění v oblasti ESG, kdy zmínil, že existuje silný trend na zvyšování prahových hodnot pro subjekty podléhající povinnosti podávat zprávy o udržitelnosti. Dále poukázal na nízkou atraktivitu auditorské profese, kdy z dat Accountancy Europe vyplývá, že ¾ respondentů nejsou schopny vykrýt přirozenou fluktuaci. V neposlední řadě představil výsledky průzkumu společnosti Ipsos mezi 2 700 auditory z celého světa v oblasti využití AI a jejího dopadu na budoucnost celé profese, kdy přes 80 % respondentů se domnívá, že:

• AI zásadně změní trh práce v následujících pěti letech.
• Firmy se dostanou do obtíží, pokud se na tuto skutečnost neadaptují.
• Je vážně nakloněno AI používat.

Sarah Gagnon představila aktivity IFAC, mezi nimi i monitorování procesů implementace jednotlivých standardů. Navázala na téma atraktivity profese, kdy potvrdila trend snižujícího se počtu auditorů po celém světě, zatímco poptávka po službách roste. Důležité dle jejího názoru je prezentace „správného“ narativu o profesi.

Po vystoupení obou hostů se postoupilo k řízené diskusi a sdílení zkušeností jednotlivých auditorských komor v oblastech spolupráce s dohledovými orgány nad výkonem auditu (u nás RVDA). Diskutoval se zejména průběh kontrol, rozsah předkládané dokumentace či systém sankcí. Z diskuse vyplynulo, že např. v Polsku je nutné mít veškerou dokumentaci k předložení výhradně v polštině.

U tématu ESG byl diskutován rozsah vzdělávání (např. v Polsku je vyžadováno 88 hodin KPV v oblasti ESG). Zajímavostí je, že PIBR připravila na popud svého dohledového orgánu vlastní standard pro ověřování zpráv o udržitelnosti.

Druhý den setkání byl věnován tématům ISA pro LCE či organizační struktury komor. PIBR zajímala struktura s ohledem na její připravovanou optimalizaci. Polská komora totiž hodlá redukovat počet svých regionálních poboček z 24 na 10. Slovenská komora dodala, že má čtyři regionální pobočky, a maďarská komora 19 poboček.

Na závěr celé akce ředitel KA ČR s potěšením pozval všechny přítomné do Prahy. Příští ročník bude mít pod organizační taktovkou naše komora.