Jako každý rok i letos proběhlo společné zasedání volených orgánů komory, a to výkonného výboru, dozorčí komise a kárné komise. Konalo se 7.  října 2024 v prostorách Komory auditorů a jeho průběh se nesl nejen v duchu bilancování vzhledem k blížícímu se sněmu auditorů, ale i budoucích výzev, před kterými komora stojí.

Společné setkání zahájil prezident komory Ladislav Mejzlík a vyjádřil přání, aby tento společný formát zasedání byl častěji než jednou za rok, neboť vzájemnou komunikaci a interakci považuje za velice přínosnou a obohacující. Po úvodním slovu navázal svou prezentací předseda dozorčí komise Miroslav Zigáček. Upozornil zejména na fakt, že oddělení kontroly kvality trpí dlouhodobým podstavem. Navíc zdůraznil, že bude nutné reagovat na oblast ESG, kterou taktéž bude muset oddělení kontroly kvality nově pokrývat. Na to logicky navazuje nezbytné proškolení kontrolorů. Dále hovořil o zkušenostech z kontrol malých auditorských praxí, kde často dochází k opakovaným negativním hodnocením výsledků kontrol a z nich vyplývající opakovaná kárná řízení. V další části svého projevu zdůraznil zejména všeobecný trend (mimo jiné požadavek AML legislativy) důsledné aplikace rizikově orientovaného přístupu ke kontrole kvality (méně prováděných kontrol, avšak více detailních) s návazností na přísnější postihování.

Po společné diskusi pokračovala se svým příspěvkem předsedkyně kárné komise Ivana Smejkalová. Na úvod obecně popsala činnost kárné komise a zmínila, že za období od 1. ledna 2023 do 30. září 2024 bylo zahájeno 79 řízení, což je mírný nárůst oproti období od 1. ledna 2021 do 30. září 2022, kdy bylo zahájeno 66 řízení. Dále Ivana Smejkalová vysvětlila, že při rozhodování o uložení kárného či jiného opatření musí kárná komise přihlížet k závažnosti porušení povinností (např. opakovanost a rozsah nedostatků, stav odstranění nedostatků z minulých kontrol atd.) zejména s ohledem na zákon o přestupcích a na rozhodovací praxi RVDA a soudů. Svůj příspěvek zakončila apelem na proškolení členů kárné komis a dozorčí komise s ohledem na ESG a dále navrhla diskusi k systému auditorské zkoušky a jeho reformy. Diskuse nad reformou auditorské zkoušky se ujal prezident komory a shrnul současný stav. Práce na tomto projektu započaly v letošním roce, přes léto a zejména na podzim ale ovlivnily jeho průběh přípravy sněmu. Na prezidenta navázala předsedkyně výboru pro auditorské zkoušky Monika Randáková, která zmínila, že cílem je zásadně zjednodušit systém a zredukovat počet dílčích částí auditorské zkoušky (až na šest vč. ESG). Nyní probíhají práce na obsahu dílčí části Finanční účetnictví a výkaznictví.

V poslední části jednání prezentoval prezident Ladislav Mejzlík příspěvek za výkonný výbor. Zhodnotil hospodaření komory, které je opakovaně rozpočtováno s výrazně ztrátovými rozpočty. Poukázal na skutečnost, že náklady komory jsou často valorizovány automaticky dle inflace (nájem, služby atd.) či některé valorizaci vyžadují pro zachování funkčnosti komory (zejm. personální náklady). Byly provedeny úspory, aby se rozpočtované ztráty podařilo snížit, avšak dlouhodobě je stávající financování komory neudržitelné. Navíc do budoucna bude muset komora reagovat na přibývající agendu vyplývající z legislativy EU (ESAP, AML, ESG apod.) či bude muset „splatit“ dluh v oblasti digitalizace a automatizace vnitřních procesů. To s sebou nese tlak na investice do IT systémů, ale i jejich ochrany. Téma hospodaření komory prezident uzavřel s tím, že predikovaný výsledek hospodaření dle aktuálního plnění je očekáván významně lepší oproti rozpočtu. Za klíčové výzvy pokládá zastavení negativního trendu vývoje počtu a průměrného věku auditorů, podporu motivace asistentů k dokončení auditorské zkoušky, reformu zkouškového systému, proaktivní a rizikově orientovanou kontrolu kvality, posílení metodiky komory, vytvoření registru údajů z auditorských zpráv a digitalizaci vnitřních procesů komory.

Po závěrečné diskusi ukončil prezident komory společné zasedání s poděkováním za účast a s přáním častěji pořádaných společných diskusí volených orgánů.