Ahoj Hugo. Jak dopadlo tvoje jednání ohledně prohlášení vedení s klientem, o kterém jsi mi říkal minulý týden?

To byl klient, který mi odmítal podepsat prohlášení k účetní závěrce s argumentem, že neví, proč by měli něco podepisovat, když jsme přece vše zauditovali, a tak je podle nich zbytečné, aby takový papír podepisovali.

Říkal jsi, že si na tebe vzali právníka, který tvrdil, že podle české legislativy není nic takového potřeba v závěru auditu podepsat. A také že minulý auditor po nich nic podobného nepožadoval.

Ano, takhle to proběhlo. Argumentoval jsem, že prohlášení po nás požadují ISA, které jsou součástí českého právního řádu. A také tím, že bych se moc divil, pokud by to od nich předchozí auditor nevyžadoval.

Jak reagovali?

Vyžádali si čas na rozmyšlenou. Zrovna včera jsme se sešli podruhé. V mezičase mne napadl další argument.

Jaký?

No prostě říct, že pro auditora je připravenost klienta podepsat takové prohlášení důkazem toho, že důvěřuje své vlastní účetní závěrce. Pokud by své účetní závěrce nedůvěřoval klient, proč by jí měl důvěřovat auditor.

To je správný argument. A pomohlo to?

Pomohlo. Ta druhá schůzka byla nakonec docela fajn. Právník si mezitím nastudoval právní stránku a přečetl si, k čemu se zavázali ve smlouvě. A já jsem se přesvědčil u předchozího auditora, že prakticky stejné prohlášení podepsali již loni. Nakonec tedy prohlášení podepsali.

To ráda slyším. A co ten argument s důvěrou ve svoji vlastní účetní závěrku?

To byl dobrý argument. Dalo mi sice práci, abych jim to vysvětlil, ale pochopili to. Dokonce uznali, že všechna požadovaná prohlášení jsou fakticky pravdivá a nemají žádný důvod, proč odmítat se pod ně podepsat.