Na základě Zelené dohody pro Evropu se Evropská Unie (dále jen „EU“) zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990 do roku 2030 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jedním z důležitých mechanismů, který transformaci na bezemisní ekonomiku umožňuje, je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (dále jen „EU Taxonomie“). EU Taxonomie je klasifikační systém, jehož cílem je poskytnout jasná pravidla pro určení environmentálně udržitelných hospodářských činností.

EU Taxonomie jako nástroj pro podporu udržitelnosti a transparentnosti

Jedná se o součást legislativního balíčku EU, jehož cílem je usnadnit podnikům a finančnímu sektoru přechod k udržitelnému a klimaticky neutrálnímu hospodářství. EU Taxonomie je jedním z klíčových nástrojů, který EU využívá k naplnění cílů Zelené dohody a to prostřednictvím:

• stanovení kritérií na základě kterých společnosti určují, zda je ekonomická činnost (příp. investice do této ekonomické činnosti) udržitelná,
• poskytnutí standardizovaného společného výkladu pro „environmentálně udržitelnou hospodářskou činnost“,
• zajištění srovnatelnosti vykazovaných dat finančních institucí a nefinančních podniků v souladu s cíli EU Taxonomie a
• prevence greenwashingu.

Jakýkoli podnik, na který se vztahuje povinnost zveřejňovat nefinanční informace podle článku 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU ve znění pozdějších předpisů, musí zahrnout do svého přehledu nefinančních informací nebo konsolidovaného přehledu nefinančních informací informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry činnosti podniku souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se podle článků 3 a 9 EU Taxonomie kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Zatímco finanční podniky mají povinnost vykazovat podíl investic do činností, které splňují kritéria udržitelnosti, nefinanční podniky musí zveřejnit, jak jejich činnosti souvisejí s hospodářskými činnostmi, které se podle článků 3 a 9 EU Taxonomie kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

EU Taxonomie stanovuje finančním i nefinančním podnikům povinnost rozdělit své hospodářské činnosti do tří kategorií: způsobilé, environmentálně udržitelné (v souladu s taxonomií) a ostatní, tedy nezpůsobilé. Způsobilé hospodářské činnosti významně přispívají alespoň jednomu z šesti environmentálních cílů:

1. zmírňování změny klimatu,
2. přizpůsobování se změně klimatu,
3. udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů,
4. přechod na oběhové hospodářství,
5. prevence a omezování znečištění a
6. ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Hospodářské činnosti v souladu s EU Taxonomií mají kritéria přísnější, jelikož musí plnit ještě další tři požadavky:

1. technická screeningová kritéria (dále jen „TSC“),
2. významně nepoškozovat ostatní environmentální cíle (dále jen „DNSH“) a
3. být prováděna v souladu s minimálními zárukami, jenž zajišťují soulad s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně zásad a práv stanovených v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci a v Mezinárodní listině lidských práv.

Seznam hospodářských činností, které lze označit za udržitelné dle EU Taxonomie, není zcela kompletní. Nařízení má být v budoucnu rozšířeno o sociálně udržitelné a další environmentálně udržitelné činnosti.

Rozšíření regulačního rámce

EU Taxonomie byla prozatím rozšířena čtyřmi dalšími nařízeními v přenesené pravomoci. Prvním bylo nařízení Komise v přenesené pravomoci ke zveřejňování (EU) 2021/2178[1] (dále „DDA“), jež specifikuje povinnosti pro zveřejňování s časovými rámci včetně šablon, dle kterých mají finanční a nefinanční podniky vykazovat příslušné kvalitativní a kvantitativní informace. Druhým bylo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139[2] (dále jen „CDA“), které stanovuje TSC, definuje významný přínos u prvních dvou environmentálních cílů a kritéria DNSH pro ostatní environmentální cíle.

Následující rok bylo přijato třetí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214[3], které implementovalo TSC pro jadernou energii a fosilní paliva v CDA a současně rozšířila DDA o přílohu nově obsahující doplňkové šablony k vykazování informací ohledně hospodářských činností spojených s jadernou energií a fosilními palivy.

Posledním nařízením, jež Evropská unie doposud zveřejnila je nařízení Komise v přenesené pravomoci v oblasti životního prostředí (EU) 2023/2486[4] (dále „EDA“), které definuje nové hospodářské činnosti a implementuje zbývající čtyři environmentální cíle do EU Taxonomie včetně stanovení TSC a DNSH pro tyto cíle.

Vývoj povinnosti vykazování EU Taxonomie v čase

Od 1. ledna 2022 byly nefinanční podniky povinny vykazovat (vždy za předchozí účetní období) pouze způsobilost dle EU Taxonomie pro první dva environmentální cíle.
Od roku 2023 byla tato povinnost upřesněna nařízením EDA o vykazování souladu
s EU Taxonomií u financovaných hospodářských činností pro první dva environmentální cíle (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu) a povinnosti vykazování způsobilosti u zbylých cílů. V roce 2025 bude povinnost vykazování souladu s EU Taxonomií pro nefinanční podniky rozšířena i pro zbylé čtyři environmentální cíle.

Finanční instituce mají povinnost zveřejnění souladu posunutou o rok, tzn. za roky 2022 a 2023 byly finanční podniky povinny vykazovat pouze způsobilost dle EU Taxonomie pro první dva environmentální cíle. S platností od roku 2024 mají finanční instituce na základě EDA stanovenou povinnost vykazování souladu s EU Taxonomií u financovaných hospodářských činností pro první dva environmentální cíle, a povinnost vykazovat způsobilost u zbylých cílů. Od roku 2026 bude platit povinnost vykazování souladu s EU Taxonomií i pro zbylé čtyři environmentální cíle.

Nefinanční podniky

Nefinanční podniky mají zásadní roli v přechodu na udržitelné hospodářství, jelikož jejich činnosti mají přímý dopad na životní prostředí a společnost. Na základě vykazování nefinančních informací dle EU Taxonomie musí podniky posoudit, do jaké míry jejich ekonomické aktivity splňují kritéria udržitelnosti. Jednotné zveřejnění informací pomáhá zvyšovat transparentnost a srovnatelnost. Navíc může jednotné zveřejnění přispět k důvěře ze strany zainteresovaných stran (stakeholderů), včetně zákazníků a investorů.

Důležitost nefinančních podniků v kontextu EU Taxonomie spočívá v jejich činnostech, které zahrnují oblasti jako jsou výroba, doprava, energetika či zemědělství, tj. jedná se o činnosti s významným ekologickým a sociálním dopadem. EU Taxonomie
se zaměřuje pouze na zajištění transparentnosti podniků, aniž by je přímo zavazovala k souladu s EU Taxonomií. Neboli podnik může deklarovat část obratu jako způsobilý
k reportingu podle EU Taxonomie, ale zároveň žádná část obratu nemusí být plně v souladu s EU Taxonomií. Vedení podniku pak rozhoduje, zda se chce přizpůsobit požadavkům EU Taxonomie, tzn. mít své hospodářské aktivity v souladu (včetně technických kritérií a minimálních záruk) nyní nebo až v budoucnu. Ačkoli
v současnosti nesoulad s EU Taxonomií nemusí být problém, v budoucnu očekáváme,
že bude vyvíjen větší tlak na podniky převážně kvůli financování, tj. získání úvěru
za výhodných podmínek (nízký úrok, poplatky apod.) od bank nebo z hlediska dotací. Evropské fondy a dotační schémata již nyní částečně vyžadují plnění kritérií DNSH, která se s EU Taxonomií částečně překrývají.

Další důležitou funkcí, kterou nefinanční podniky v rámci EU Taxonomie plní, je podpora inovací a přechod na „zelené“ technologie. Podniky, jež mají zaměření na výzkum a vývoj ekologicky šetrných produktů a služeb, mohou výrazně přispět k dosažení cílů Zelené dohody. Udržitelný rozvoj se stává nejen etickou odpovědností, ale také strategickou výhodou na trhu, kde můžeme vidět postupné zvyšování poptávky po udržitelných řešeních. EU Taxonomie může sloužit společnostem jako užitečný návod, jak směřovat své podnikání a investice k větší environmentální udržitelnosti tím, že jasně definuje podmínky, za kterých je hospodářská činnost považována za udržitelnou.

Nefinanční podniky každý rok zveřejňují ve svých nefinančních informacích tři typy ukazatelů výkonnosti (dále jen „KPI“) a to:

• obratové KPI – podíl čistého obratu v souladu s EU Taxonomií na celkovém čistém obratu,
• CapEx KPI – podíl kapitálových výdajů související s aktivitami v souladu
  s EU Taxonomií na celkových kapitálových výdajích,
• OpEx KPI – podíl provozních výdajů souvisejících s aktivitami v souladu
  s EU Taxonomií na celkových provozních výdajích.

Výše uvedené ukazatele dávají investorům přehled, jak je jejich investice perspektivní do budoucna a zda je žádoucí ji podpořit. Obrat je definován mezinárodními účetními standardy IAS 1 odst. 82 písm. a), tj. výnosy ve smyslu IFRS, což pro společnosti vykazující podle Českých účetních standardů (dále „CAS“) může znamenat překážku, protože zatím nevyšla metodika, která by umožňovala vykazovat dle CAS.

Finanční podniky

Finanční instituce mají zásadní úlohu v podpoře financování přechodu na udržitelné hospodářství a povinnost vykazovat, jak jejich investice přispívají k jednotlivým environmentálním cílům. Povinnosti vykazování souladu pro finanční podniky byly
o rok posunuty oproti nefinančním podnikům, aby měly dostatek času se přizpůsobit požadavkům regulace a zajistit konzistentní a spolehlivé informace založené na datech od nefinančních subjektů, které jsou součástí jejich investičního portfolia. Povinnost zveřejňování se vztahuje na úvěrové instituce, správce aktiv, investiční podniky, pojišťovny a zajišťovny. Finanční instituce vykazují kvantitativní informace vždy dvakrát – jednu na základě KPI kapitálových výdajů (dále „CapEx“) protistrany
a druhou na základě KPI obratu protistrany.

Úvěrové instituce

Klíčovým ukazatelem výkonnosti pro úvěrové instituce je tzv. Green Asset Ratio (ukazatel zelených aktiv, dále „GAR“). Jedná se o podíl aktiv financujících hospodářské činnosti v souladu s EU Taxonomií a investovaných do nich na celkových zahrnutých aktivech, tj. aktivech po odečtení expozic vůči nadnárodním emitentům, centrálním bankám, ústředním vládám a obchodnímu portfoliu.

Správci aktiv

Pro správce aktiv je KPI stanoveno jako poměr mezi váženým průměrem investic
do ekonomických činností v souladu s EU Taxonomií a celkovými aktivy ve správě podniku bez expozic vůči nadnárodním emitentům, centrálním bankám a ústředním vládám.

Investiční podniky

KPI investičních podniků se liší tím, zda investiční podniky obchodují na vlastní účet nebo neobchodují na vlastní účet. Nicméně investiční podnik může současně vykonávat oba typy služeb a v takovém případě vykazuje obě KPI.

Ukazatel zelených aktiv pro investiční podniky obchodující na vlastní účet
je poměrem hodnoty investic vážené podílem hospodářských činností v souladu s EU Taxonomií vůči celkovým aktivům, která investiční podniky investují na vlastní účet.

KPI pro investiční podniky neobchodující na vlastní účet je pak vážený průměr výnosů z investičních služeb a činností v souladu s EU Taxonomií vůči celkovým výnosům z investičních služeb a činností.

Pojišťovny a zajišťovny

V případě pojišťoven a zajišťoven je KPI vykazován ve dvou podobách. První je KPI související s investicemi pojišťoven nebo zajišťoven, který je váženým průměrem investic, které se zaměřují na financování nebo jsou spojeny s hospodářskými činnostmi v souladu s EU Taxonomií vůči celkovým investicím.

Druhý KPI souvisí s upisovacími činnostmi a vypočítá se jako poměr hrubého předepsaného pojistného (nebo zajistného) v souladu s EU Taxonomií buď k celkovému hrubému předepsanému pojistnému (nebo zajistnému) neživotního pojištění, nebo k celkovým výnosům z pojistných smluv (nebo zajistných smluv) neživotního pojištění.

Vykazování udržitelnosti z pohledu auditu

S příchodem směrnice (EU) 2022/2464 o podávání zpráv podniků o udržitelnosti[5] (neboli „CSRD“) se povinnost vykazování EU Taxonomie stává součástí zpráv o udržitelnosti, které budou od roku 2025 (tj. zprávy o udržitelnosti za rok 2024) podléhat externímu ověření. Vykazované informace musí splňovat zásady relevance, úplnosti, konzistence, transparentnosti a přesnosti. Nefinanční informace by měly být relevantní pro hodnocení udržitelných aktivit, úplné a konzistentní, aby umožnily srovnatelnost mezi subjekty. Auditor by tak měl při revizi vzít v potaz zařazení aktiv podle způsobilosti a souladu s EU Taxonomií, jakož i veškerá související kvantitativní i doprovodná kvalitativní zveřejnění.

[1] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací.

[2] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů.

[3] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi.

[4] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi.

[5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.