Sally, chápu základní principy u významného rizika podvodu při účtování výnosů. Dané riziko je předpokládáno, ale v určitých případech může být tento předpoklad vyvrácen. To by mohlo jít, pokud vyhodnotím důkladně faktory v oblasti motivace, příležitostí i odůvodnění, a doložím své argumenty o nepřítomnosti těchto faktorů dobrými důkazními informacemi.

Ano. A i když často tento předpoklad úplně nevyvrátíš, je nutné určit, které druhy výnosů či tvrzení vedou ke vzniku těchto rizik. Obvykle se toto riziko nevyskytuje plošně, nýbrž je přítomno jen u určitých druhů výnosů či tvrzení.

Jasně. Například můžu to riziko identifikovat jen u smluv, které v sobě zahrnují možnost následných úprav cen, slev či podobných elementů. Tam by vedení mohlo mít dobrou příležitost podvádět, a proto dané riziko specifikuji pro tyto výnosy ve vztahu ke správnosti částky vykázaného výnosu, nikoliv třeba jeho platnosti či úplnosti.

Ano. A potom musíš naplánovat vhodné a dostatečné procedury reagující na toto riziko.

S tím občas mívám problém. Často už procedury na testování příslušných výnosů a tvrzení naplánované mám a prováděl bych je, i kdybych tam neviděl to riziko podvodu.

Ale prováděl bys je úplně stejně? Já bych čekala, že v momentě identifikace významného rizika podvodu v oblasti výnosů se něco změní. Například podoba té procedury, třeba že při prověřování vybraných položek budeš požadovat silnější důkazní informace, jako například korespondenci s protistranami. Nebo že budeš testovat větší množství položek. Případně budeš kombinovat více procedur najednou, třeba analytické porovnávání výnosů z jednotlivých smluv a následné platby.

Aha. Ty se mi snažíš naznačit, že z mé dokumentace musí být patrný rozdíl v reakcích na různou výši identifikovaného rizika. Prostě procedury v reakci na významné riziko musí být silnější, než kdyby to riziko nebylo významné.

To nenaznačuji, to říkám. Protože to požadují přímo auditorské standardy. A kromě toho si dej pozor, aby ty procedury opravdu reagovaly na dané riziko.

Co tím myslíš?

Například to, že ne vždy je správnou reakcí vybrat rozsáhlejší vzorek výnosových transakcí z účetnictví. Někdy je nutné vybírat z jiné populace či volit úplně jinou proceduru.

Chápu. Když identifikuji riziko, že by určité výnosy nebyly v účetnictví přiznány, tak výběrem sebevětšího vzorku z účetnictví takové případy nezjistím.