Jubilejní 10. ročník konference interních a externích auditorů se konal ve čtvrtek 14. listopadu 2024 v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Konferenci již tradičně pořádal NKÚ s Českým institutem interních auditorů, Komorou auditorů ČR, Radou pro veřejný dohled nad auditem a Ministerstvem financí ČR.
Přítomné přivítal prezident NKÚ Miloslav Kala, který mimo jiné uvedl, že změny bývají prospěšné a obvykle přinášejí oživení. K 10. výročí setkávání auditorů však vyjádřil přání, aby se na něm nic nezměnilo a tato prospěšná a obohacující akce pokračovala i další léta.
Nejvyšší kontrolní úřad si k jubileu připravil několik překvapení. Prvním z nich byla zdravice populárního římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika. Ten se také ujal tématu změny, přiblížil ho však posluchačům s velkým nadhledem a duchovním přesahem do běžného života každého člověka. Dalším zpestřením úvodu konference bylo slavnostní, symbolické zalití společného stromu s přáním trvání společných konferencí do dalších let. Konviček se nejdříve ujali prezidenti participujících organizací a potom jedličku zalili i pozvaní hosté.
Pozvání na konferenci přijali kromě zástupců ministerstva financí Jiřího Fojtíka, vrchního ředitele sekce Finanční řízení a audit, a Stanislava Kouby, vrchního ředitele sekce Daně a cla, také kolegové ze Slovenska, jmenovitě Henrieta Crkoňová, místopředsedkyně Najvyššieho kontrolného úradu SR, prezident Slovenskej komory auditorov Milan Mozolák a členové jejího prezidia Zdenka Kvásková a Igor Šulaj.
Po symbolickém zalití „auditorské“ jedličky se slova ujal Igor Šulaj. Potom, co ocenil spolupráci zdejších auditorů a přínos společné konference pro celospolečenský rozvoj a kultivaci prostředí, přiblížil svým českým kolegům aktuální situaci na Slovensku. Informoval posluchače o přijetí nového zákona, tzv. lex konsolidace, a o novelách zákona o účetnictví a statutárním auditu, které vstoupily v platnost v polovině roku 2024. Jako jednu z nejdůležitějších změn uvedl rozšíření sazeb DPH na tři ve výši 5, 19 a 23 %.
Následovala prezentace Tomáše Pivoňky, člena Rady Českého institutu interních auditorů a ředitele útvaru Audit a compliance v ČEZu, který přítomné seznámil s novými Globálními standardy interního auditu. Tomáš Pivoňka upozornil na nápadné přibližování standardů interního auditu se standardy pro externí auditory. Při popisu nových standardů vyzdvihl tři prvky — porozumění podstatě věci, předvídavý pohled a profesní skepticismus. Podrobné informace z příspěvku Tomáše Pivoňky a dalších vystupujících jsou k dispozici v jejich prezentacích.
Dále se slova ujal Jiří Fojtík, který představil návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí. Novela více jak 20 let starého zákona by měla vést ke zlepšení hospodaření státu, k využívání dat, ochraně informací a efektivnějšímu předcházení kybernetickým útokům. Hlavně však zdůraznil rušení duplicit a překrývání se auditů a kontrol orgánů finanční správy a MF ČR.
Novelu zákona o účetnictví představil Stanislav Kouba. Upozornil posluchače, že 1. listopadu 2024 MF ČR zveřejnilo aktuální verzi zákona. Dále hovořil o tendenci snížit množství vyhlášek, o koncepčním rámci (zde doporučil k přečtení propracovanou důvodovou zprávu) a nastínil všeobecný příklon k IFRS namísto českých účetních standardů. Vyzdvihl také důraz na výkaznictví místo účetnictví.
K chystanému zákonu o účetnictví se ve svém příspěvku vyjádřila i Simona Pacáková, místopředsedkyně metodické rady Svazu účetních ČR pro podnikatele. Vyjádřila potřebu jednoznačného, srozumitelného a použitelného zákona namísto aktuálního množství vyhlášek a zákonů, které si často navzájem odporují. Na dotaz z publika na budoucnost profese účetních odpověděla, že množství starších účetních plánuje opustit profesi s platností nového zákona. Jejich odchod však bude zřejmě kompenzován nástupem AI.
Ladislav Mejzlík, prezident KA ČR, se před plánovaným příspěvkem o ESAP vyjádřil k novému zákonu o účetnictví. Ve vztahu k navýšení limitů pro povinný audit upozornil, že zdánlivé snížení administrativy, uváděné jako důvod tohoto navýšení, ve svém důsledku znamená zhoršení finanční bezpečnosti celé společnosti. Uvedl, že ČR se v měření AML pohybuje ve výstražném oranžovém pásmu a že v příštím roce proběhne kontrola Moneywall, kterému jistě tato změna v legislativě neunikne a může nepříznivě ovlivnit závěrečné hodnocení, což může přinést nepříznivé důsledky pro ČR v mezinárodním finančním prostředí. Environmental and social action plan (ESAP) je jednotné místo pro přístup k veřejným finančním informacím a informacím souvisejícím s udržitelností týkajících se podniků a investičních produktů v EU. Ladislav Mejzlík posluchače informoval, že Komora auditorů je sběrným místem a data, která bude ESAP předávat, je vlastně veřejný rejstřík auditorů, který komora spravuje dlouhodobě.
Milan Bláha, první viceprezident KA ČR, upozornil na propojenost auditorské profese napříč Evropou i celým světem. Zmínil se o pravidelném každoročním setkávání statutárních auditorů zemí Visegrádské čtyřky a sdílení informací o vývoji profese v tomto prostoru. Upozornil také na výhodné napojení profese s orgány EU prostřednictvím organizace Accountancy Europe sídlící v Bruselu coby kamenem dohodil od institucí EU. V další části svého projevu se věnoval úbytku „mladé krve“ v auditorské profesi nejen v ČR, ale i celém světě. KA ČR se snaží oslovovat mladou generaci, představovat jí práci auditora a plánuje dlouhodobou kampaň se zaměřením na potenciální nové auditory.
O kybernetické bezpečnosti v souvislosti s auditem na konferenci promluvil Jiří Diepolt z Rady pro veřejný dohled nad auditem. Vysvětlil obsah směrnic EU DORA a NIS2, které se sice nebudou týkat přímo auditorů, ale zasáhnou organizace, ve kterých auditoři provádějí své zakázky. Věnoval se také umělé inteligenci a kyber rizikům, která její rozvoj pravděpodobně posílí, a v závěru prezentace auditu kybernetické bezpečnosti.
Závěrečná část byla věnována dotazům, které přítomní zasílali v průběhu celé konference prostřednictvím aplikace sli.do. Sešlo se necelých deset dotazů, většina jich byla zodpovězena v průběhu konference. V této části konference zúčastnění reagovali hlavně na dotazy k poslednímu tématu, tedy kyberbezpečnosti. Jiří Diepolt jako nejdůležitější pro organizace zmínil podporu vedení v IT oblasti, dobrého IT specialistu a provázanost vedení společnosti s IT oddělením.
Informace o konferenci včetně prezentací jednotlivých vystupujících jsou k dispozici na webu NKÚ.
Foto: NKÚ
