Provedení analytických testů věcné správnosti se také ukázalo být nad síly některých našich kolegů.

I pro mne bylo ze začátku dost náročné pochopit důležitost jednotlivých kroků testu. Umím si představit, kde všude mohly být nalezeny problémy.

Já to také tušila. První problém byl hned na počátku, kdy jsme dostatečně neposoudili, zda pro danou skupinu transakcí, tvrzení, nebo dokonce zůstatek účtu je takový test vůbec vhodný, zejména pro rozvahové položky.

Rozumím. Testování zůstatku rozvahových účtů tímto způsobem mám na svých zakázkách minimálně. Považuji za mnohem rozumnější testovat analyticky převážně výsledkové účty.

I v tom je riziko. Neměli jsme např. dostatečně odůvodněné spoléhání se na trendy nebo korelace, ba přímo souvislost našeho testu s testovaným rizikem a s ním spojeným tvrzením.

Chápu. Jak jsme na tom s ověřováním vstupních údajů?

Ne vždy se nám podařilo prokázat spolehlivost použitých vstupních údajů, zejména těch nefinančních. Musíme na školení znova připomenout, že je třeba doložit spolehlivost vstupní údajů jako jsou kila, kusy, watty a tak podobně, což často vyžaduje jejich podpůrné otestování.

Nestačím si dělat poznámky. Co dalšího bychom měli zahrnout?

Někteří naši kolegové zase nestanovili očekávanou hodnotu nebo k ní nepřiřadili přijatelnou odchylku. A při kontrole jsme to neodhalili. Případně práce s touto odchylkou byla velkorysá a byli jsme párkrát natolik benevolentní, že byly povoleny i násobky prováděcí materiality.

Tomu nerozumím. Vždyť i odchylka na její úrovni by se měla dobře odůvodnit. Jak pak mohou odhalit případné nesprávnosti!?