Sally, ještě k významu přehledu o peněžních tocích. Co je podle tebe jeho základním smyslem?

Mně jako auditorovi pomáhá přehled o peněžních tocích ve vyhodnocení naplnění předpokladu nepřetržitého trvání. Pokud společnost generuje negativní peněžní toky z provozní činnosti, je to určitě rizikový faktor.

To máš pravdu, už jsem viděl společnosti, které generovaly zisk, ale přitom měly velké potíže s likviditou.

To je právě nevýhoda výsledovky. Ukazuje náklady a výnosy, ale nevidíme z ní, kolik peněz skutečně společnost vydělala. A to je z přehledu o peněžních tocích vidět na první pohled.

Jasně, třeba vidím, že společnost má negativní peněžní toky z provozní činnosti v důsledku nakoupení velkého množství zásob, které zůstaly na skladě. Nebo, že má mnoho peněžních prostředků vázaných v nezaplacených obchodních pohledávkách.

Vidíš a tyto informace ti mohou pomoct při identifikaci a vyhodnocení rizik materiální nesprávnosti. Například pokud má společnost potíže s pracovním kapitálem z důvodu nárůstu zásob, existuje riziko prodeje zásob s velkou slevou, aby získala peněžní prostředky na úhradu závazků. V řeči tvrzení se zvyšuje riziko správného ocenění zásob.

Při posuzování správnosti použitého předpokladu nepřetržitého trvání bych tedy měl zohledňovat nejen plánovaný výsledek hospodaření, ale i plánované peněžní toky.

V situaci, kdy jsi již identifikoval nejistotu ohledně nepřetržitého trvání, jsou dle mého názoru plány peněžních toků důležitější než plánovaná výsledovka.

To máš pravdu. Často se plánované výnosy opírají o nějakou novou investici a na tu musí mít společnost dostatek prostředků. Stačí mi tedy získat od klienta oba plány?

V případě, že jsi identifikoval riziko nepřetržitého trvání, máš povinnost ověřit, že jsou klientem předložené plány realistické a vstupní data spolehlivá. Je třeba se zaměřit mimo jiné i na to, zda na sebe jednotlivé plány (výsledovka, cash flow) navazují. A z mé zkušenosti tomu tak často nebývá.