Činnost kárné komise lze v jistém ohledu přirovnat k výkonu soudní moci. Mezi hlavní činnosti kárné komise patří rozhodování ve věci kárného řízení ať už na návrh Dozorčí komise KA ČR, či Rady pro veřejný dohled and auditem, tak i z moci úřední. Je potřebné, aby se každý člen kárné komise orientoval nejen v Mezinárodních standardech pro audit a v jejich aplikaci (tak jako každý statutární auditor), ale také především v procesních předpisech souvisejících s kárným řízením (správní řád, zákon o přestupcích, vnitřní předpisy komory). Stejně jako soudci i kárná komise má za úkol provést a posoudit všechny podklady pro rozhodnutí – mimo jiné tedy návrh na zahájení kárného řízení a důkazy a vyjádření, které překládá jak navrhovatel, tak i kárně obviněný (auditor). Rozhodování o vinně a trestu není snadnou záležitostí. Kárná komise musí vzít v úvahu všechny možné okolnosti případu, tedy zda má dostatek důkazů k prokázání porušení konkrétní povinnosti auditora, zhodnotit závažnost a množství jeho provinění a na základě toho rozhodnout o druhu a případně výši kárného opatření. Dovolte mi zde zmínit důležitou věc, kterou kárně obviněným opakujeme (jak v rámci ústního řízení, tak v rámci našeho písemného rozhodnutí): i v případě, kdy příslušné auditorské procedury provedeny byly, ale pouze nebyly zdokumentovány, nemá to za následek zpochybnění učiněných závěrů týkající se nedostatků dokumentace, vyplývajících z kontroly kvality. Ústní vysvětlení nemůže být náhradou dokumentace ve spise chybějící, samo o sobě nestačí ke zdůvodnění auditorem provedené práce, ani dosažených závěrů.
Další neméně důležitou rolí kárné komise je posuzování jak externích, tak interních podnětů od volených orgánů komory k prošetření kvality provedeného auditu, tedy podněty k zahájení řízení z moci úřední. V rámci tohoto posuzování kárná komise posoudí nejen vyjádření a důkazy poskytnuté stěžovatelem, ale také důkazy poskytnuté napadeným statutárním auditorem nebo auditorskou společností. Dále může být nařízeno šetření na místě, kdy členové kárné komise posuzují zejména dotčený auditorský spis. Následně kárná komise vyhodnotí, zda existují důvody pro zahájení kárného řízení z moci úřední, nebo zda danou věc odloží.
Tak jako se vyvíjí auditorská činnost, vyvíjí se i činnost kárné komise. Je potřeba, aby kárná komise byla flexibilní a dokázala reagovat na měnící se prostředí. Proto kárná komise pořádá odborná školení určená pro své členy. Rovněž se členové kárné komise účastní společného jednání volených orgánů komory. V neposlední řadě se kárná komise rovněž účastnila i společného školení kárné a dozorčí komise.
Činnost kárné komise je kontrolována ze strany Rady pro veřejný dohled nad auditem jak v rámci odvolacího řízení, tak v rámci pravidelné kontroly prováděné touto radou.
Závěrem mi dovolte říct, že činnost kárné komise je důležitá v oblasti zlepšování kvality auditu a auditorské profese a také je velmi přínosná pro samotné členy kárné komise, jelikož v rámci této činnosti se člen kárné komise seznámí a obohatí o zkušenosti svých kolegů z řad auditorské obce.
